Česko našlo superstar

V uplynulém týdnu vygradovala celonárodní hysterie v podobě dějinné události a národ sobě zvolil za prezidenta Miloše Zemana.  Skončila tak virtuální hra na ještě větší demokracii, než jste čekali. Zatímco dříve mohl český národ svalovat vinu na zákonodárce, jak to blbě zvolili, teď musí jen sám na sebe. Pro některé to je zničující zjištění.  Reinkarnovaný prognostik se tak stal naším prezidentem a druhý finalista Karel Schwarzenberg, který měnil strany, za které kandidoval  jako cédéčka v přehrávači ( ODA, US-DEU,Zelení a aktuálně TOP09) svou kancelář měnit alespoň zatím nebude.  Sice před pár měsíci prohlašoval, že s politikou skončí, ale aktuálně je to snad prý zase jinak. Jeden by řekl, že „game is over“ a nemá cenu dál plakat. Avšak frustrace pražské kavárenské elity, pro kterou se kníže stal mesiášem pravdy, je tak hluboká, že někteří z nich začali psát veřejné dopisy a petice ve stylu… Fuj Miloši, nikdy mým prezidentem nebudeš.  Specialistkou na petice všeho druhuje zřejmě paní Olga Sommerová. Rozumí Šumavě a tak podepsala petici podporující zákaz kácení napadených stromů na Šumavě, aby měl kůrovec kde bydlet a co jíst. Pak také rozumí mezinárodní politice a financím a tak podepsala výzvu „Ano pro Evropu“, protože se domnívá, že bude fajn, když budeme všichni platit více ze svého kamsi do Bruselu. Nebo do Průseru?  Aktuálně podepsala paní petici, že Miloš není jejím prezidentem. Nechtěl bych být v roli číšníka, kterému paní Sommerová vyrve jídelák z ruky a bez mrknutí jej podepíše. Ani jednoho z těchto pánů jsem nevolil, ale respektuji, že se prezidentem stal člověk vzešlý z demokratické volby v demokratické zemi.  Nevím, jestli si signatáři petic všeho druhu a exemplárně této proti Zemanovi  uvědomují, že více než jeho uráží kohokoliv, kdo volil jinak než oni. A v tom je syndrom bolševictví. Kdo nejde s námi, jde proti nám. Zchlaďme tedy hlavy, přejme si více pokory, respektujme výsledek zápasu a pečlivě zvažujme podpisy kamkoliv.