Přímo hleď a přímo vol

Přímo hleď a přímo vol je zase po nějaké době imperativem doby. Jako bumerang se totiž pravidelně vrací na veřejnou scénu téma přímé volby prezidenta.  Všichni ji chtějí, tedy alespoň dle výzkumů. K tomu také přímou volbu starosty, já bych uvažoval i o přímé volbě vrchního, protože když  je  to zmetek, nosí mi pivo pod míru. Škoda, že u těchto výzkumů se tazatelů neptají proč.  Že by měl prezident dle Ústavy zrovna nějakou extra váhu, to úplně ne, spíš záleží na něm, co si dokáže mezi Senátem, Poslaneckou sněmovnou a dnes už i Ústavním soudem vydupat. Ale my Češi , navyklí na škatulkování společnosti na „ my tady dole“ a „ oni tam nahoře“ máme zřejmě pocit, že když si zase zavolíme, tak to těm partajím natřeme. Především to ale natřeme sami sobě.  Věci veřejné s někdy komickým a někdy tragickým vystupováním jsou toho dokladem.  Prezidentem by tak mohl být Krteček, 40 let už mu dávno bylo a letěl i s Amíkama do vesmíru, určitě Karel Gott, ten má zase dobrý vztahy s Německem a možná přátelé a to je můj tajný tip i Bohdalka. Ne, opravdu nemám nic proti výše uvedeným kandidátům, provázejí mě od narození a doufám, že ještě dlouho budou. Jen si nemyslím, že existuje přímá úměra mezi počtem voleb a kvalitou kandidáta.  Ale vysvětlujte to někde u piva, kde má každý pocit, že řídí jak Alonso.  Jen těch křížků u silnic je bohužel požehnaně. Tedy na závěr, přímá volba prezidenta?  A dostaneme pak bumerangem po hlavě? To si vsaďte.